Že cestování nejsou jenom hezké fotky ze vzduchu určitě nemusím vysvětlovat. V těchto náročných podmínkách extrémně vysokých teplot a velkých nadmořských výšek naše plně naložené vírníky dostávají pěkně zabrat. Občas tak musíme něco opravit, ale to je nutná daň za cestování jedinečným dopravním prostředkem.
Pokud totiž cestujete virníkem Gyromotion a můžete navíc svobodně zajet i mimo letiště, nebudete ani v africké zemi s nejmenší hustotou obyvatel na km2 nikdy sami. Ať zastavíte kde chcete, do pěti minut budete mít i uprostřed pouště dostatek diváků, kteří dokážou hodiny trpělivě sledovat vaše počínání.
Já jsem začal opravovat ihned po příjezdu. Můj pohon na cestu prostě nejel. K opravě bylo potřeba: půjčit si počítač, nainstalovat sdílení (aby se mohli technici z Česka připojit na systém a zjistit závadu), univerzální Leathermann, drátek a izolepu na opravu. Ještě jsem to samé absolvoval předposlední den, kdy se mi uklepal jeden miniaturní spoj v elektro motoru Maťo si to užil lépe.
Vše mu fungovalo až do okamžiku, kdy jsme jeho Calidus v největším horku naložili jako soumara a hnali jako zdutou kozu. Trochu se mu přehřála voda a musel přistát pro kontrolu a doplnění. Protože jsme nestihli cílové letiště, rozhodli jsme se přespat pod širákem vedle cesty. Když někde v Africe přestanou dva vírníky, domácí se hned přijdou podívat. No a to už není daleko k tomu, aby vás přijeli zkontrolovat i strážci zákona.
Ale o tom vám budu vyprávět zase příště.
