Na cestě do Kapska

Cesta na jih je v Evropě obvykle synonymem cesty za teplem. Ne tak v Africe. Z Paradise Beach už to do Kapského města není nijak daleko. Přinejmenším už je to Kapsko. Přilehlá dvě městečka Jeffreys Bay a Francis Bay jsou v sezóně velmi vyhledávaná jak místními, tak i zahraničními turisty. Koneckonců celá pobřežní oblast, které se říká Garden road, je plná malebných pláží, kopců a koloniálních městeček. V tuto dobu je tu ale klid a na pláži potkáte leda tak pár jihoafrických důchodců. Ovšem na tomto konci světa je dobré se zdržet necitlivých komentářů v češtině, protože zde snadno narazíte na Jihoafričany českého nebo slovenského původu. Před odletem na hezkým letišti FAPX před hangárem lakoval letadlo starší nenápadný pán. Dali jsme se s ním do řeči a málem nám vypadly oči z důlků. Chalkie Stobbart přeletěl v roce 2003 s kamarádem v 50 let starém Fairchildu za VFR z Jihoafrické republiky až do amerického Oshkoshe, tam a zpět. Jedna cesta 17 tisíc kilometrů, bratru 132 hodin letu. Když před 10 lety končil aktivní pilotní kariéru, měl na svém kontě 24 tisíc nalétaných hodin, ale za to nejlepší ve své bohaté kariéře považuje právě cestu do Ameriky. My ale musíme pokračovat dál podél pobřeží Kapska, kde se ze vzduchu otevírají dech beroucí pohledy ne divoké útesy a liduprázdné pláže. Protože tady ale protivítr sílí, jsme nucení uhnout trochu od pobřeží nad pevninu.

Naše cesta vedla přes Swartberg a po hraně hor jsme zamířili natankovat na letiště u Oudtshoornu, slavného „hlavního města pštrosů“, a k večeru jsme přistáli na letišti Morningstar u Kapského města. Tam už nás netrpělivě čekali naši jihoafričtí přátelé Lene a Christine, včetně německého parťáka Lutze, který kus africké cesty absolvuje s námi právě tímto Calidusem, kterým letíme ze severovýchodu. Kontejner s našimi vírníky Gyromotion se ještě toulá na moři, tak je dost času na nějaké obhlídky impozantní Stolové hory. Vhod přijde i trénink jihoafrické podoby anglické komunikace s řídícím létání na sousedním vojenském letišti. Pohled na Stolovou horu ze vzduchu je úžasný, takže si nemůžeme odpustit následující den i výšlap na vrchol, ačkoliv na něj vede i lanovka. V mezičase do Kapského města přiletí i čtvrtý člen party s kamerou. Kterému tady neřeknou jinak, než Džej Džej, kvůli jeho iniciálám. Tím budeme kompletní. Zbývá už jen vyložit kontejner se zbývajícími vírníky. Loď sice stojí už druhý den v přístavu, ale velmi silný vítr znemožňuje mohutným jeřábům vykládku. Tak snad zítra..

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn